Na frýdeckém návrší Vápenky byla roku 1665 na náklady místní vrchnosti vztyčena pískovcová socha Panny Marie s Ježíškem. Plastika madony stojí na hlavě hada a půlměsíci a typologicky je blízká milostné soše Panny Marie ve štýrské Mariazell. Autorem frýdecké madony je pravděpodobně slezský umělec Salomon Steinhoffer. Vápenky začaly brzy oplývat zázračnou pověstí. Roku 1706 zde byla vystavěna prostorná dřevěná kaple a milostná socha umístěna na její hlavní oltář. K zázrakům Panny Marie Frýdecké, kromě desítek vyléčení nemocných, byla přičítána událost z 22. července 1707. Při průtrži mračen strhl silný vítr kapli na Vápenkách a padající trámy krovu rozlámaly sokl mariánské sochy. Samotná plastika zůstala nepoškozena. Kaple byla znovu obnovena. Stala se dějištěm vleklého a smutného sporu mezi frýdeckým farářem Václavem Tadeášem Faldynou a držitelem frýdeckého panství Františkem Vilémem Pražmou z Bílkova, který zamýšlel svěřit duchovní správu poutního místa do rukou minoritů z Opavy. Zásahem císaře Karla VI. však Vápenky zůstaly v péči frýdeckých farářů. Jelikož počet mariánských ctitelů na zdejších poutích každoročně narůstal, vybízela neúnosná situace k výstavbě chrámu. Vratislavský biskup však zvolil zdrženlivější postoj a roku 1735 ustanovil zvláštní duchovní komisi, která měla prozkoumat pravost zázračných uzdravení na přímluvu Panny Marie Frýdecké. Závěry vyzněly kladně a stavbě chrámu již nestálo nic v cestě. K realizaci mohutného a prostorného kostela podle projektu Bartoloměje Wittwera, zednického mistra z Vratislavi, se odhodlali frýdecký farář Kryštof Jan Paška a vdova pro Františku Vilému Pražmovi, Karolína Františka Terezie, roz. z Almesloe. Základní kámen byl položen 4. října 1740. Výstavbu protahovaly slezské války mezi Rakouskem a Pruskem. Dne 13. května 1759 byl chrám Navštívení Panny Marie vysvěcen vratislavským biskupem Filipem Gotthardem Schaffgotschem. Dvojice průčelních věží, které se staly novou dominantou Frýdku i celého kraje, byly dostavěny až v průběhu 70. let 18. století. Chrám je 47,25 m dlouhý, 25,25 m široký a 22,75 m vysoký. Na jeho výstavbě a výzdobě interiéru se podíleli přední slezští a moravští umělci. Po stranách chrámové lodi je šest bočních kaplí s oltáři s hodnotnými obrazy (od fulneckého rodáka Eliáše Františka Ignáce Herberta) a plastikami. Oltáře na pravé straně směrem od hlavního oltáře jsou zasvěceny sv. Josefovi, sv. Filipovi a sv. Hedvice, patronce Slezska. Na protilehlé straně pak sv. Michaelovi, sv. Františkovi z Assisi a sv. Janovi z Boha. Za hlavním oltářem s milostnou sochou Panny Marie Frýdecké, dostavěném v roce 1796, se nachází kaple sv. Jana Nepomuckého. Na pravé straně k presbytáři přiléhá kaple sv. Kříže, v níž se nacházela rodinná hrobka Pražmů z Bílkova. Z interiéru chrámu zaujme ještě soubor zpovědnic z poloviny 18. století, o sto let mladší soubor obrazů s motivy ze života Panny Marie či varhany v barokní skříni z roku 1763. Neodmyslitelnou součástí frýdeckého poutního chrámu je rozlehlá krypta s mumifikovanými těly poutníků z Moravy, kteří utonuli v rozvodněné řece Ostravici. Odpočívají zde také někteří kněží působící v poutním chrámě ve druhé polovině 18. století a příslušníci hraběcího rodu Pražmů z Bílkova. V roce 2007 byly v Dytrychově zvonařské dílně v Brodku u Přerova ulity dva nové zvony, Panna Maria Frýdecká (850 kg) a sv. Josef (490 kg), které byly slavnostně posvěceny 5. dubna 2008 ostravsko-opavským biskupem Františkem Václavem Lobkowiczem a zavěšeny v levé věži. Obnovené nádvoří před poutním chrámem zdobí čtyři barokní plastiky z 18. století (sv. Antonín Paduánský, sv. Rafael, sv. Gabriel, sv. Juda Tadeáš), dále sochy sv. Michaela a sv. Karla Boromejského z roku 1840 a českých národních patronů sv. Václava a sv. Vojtěcha z roku 1949. V 70. letech 19. století bylo kolem poutního chrámu vystavěno 14 kaplí křížové cesty, které byly posvěceny v roce 1877. Uprostřed areálu byla v letech 1880–1882 postavena kruhová kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova, zvaná Římská. Bezprostředním vzorem pro tuto stavbu byla hrobka rakouského básníka a prozaika Anastáze Grüna ve slovinském Leskovci. Celý areál poutního chrámu byl obnoven v letech 2010–2011. Věhlasné pouti k Panně Marii Frýdecké přečkaly i přes řadu různých překážek staletí. Kromě tří hlavních poutí o svátcích Navštívení Panny Marie, Nanebevzetí Panny Marie a Narození Panny Marie se zde konají každou první sobotu v měsíci diecézní pouti. Pro výjimečnou duchovní a kulturně-historickou hodnotu tohoto místa byl frýdecký poutní chrám s paládiem Těšínského Slezska povýšen 30. srpna 1999 papežem Janem Pavlem II. na tzv. menší papežskou baziliku (basilica minor), a zařadil se tak mezi nejvýznamnější katolické svatyně na světě.