Zajímavosti kostela:

- jeden z nejkrásnějších barokních kostelů na Moravě

- výjimečný unikátní freskovou výzdobou

- součástí freskové výzdoby je tzv. Biblia pauperum – obrazová bible chudých

- nad svatostánkem hlavního oltáře je umístěn milostný obraz Panny Marie

- v chrámu je také obraz Božího Milosrdenství a ostatky sv. Faustyny

Historie farního kostela Nejsvětější Trojice

Farní kostel Nejsvětější Trojice byl vybudován mezi lety 1750 – 1760 na místě gotického kostela sv. Filipa a Jakuba při řeholním domě augustiniánů – kanovníků. Je architektonickou dominantou města a řadí se k nejvýznamnějším barokním stavbám severovýchodní Moravy. Jeho stavitelem a předpokládaným autorem projektu byl stavitel Mikuláš Thalherr. Kostel je neorientovaný, jednolodní, je umístěn na protáhlé rampě nad náměstím, s kterým je spojen unikátním barokním schodištěm. Na západní straně kostel přiléhá ke gotickému ambitu (dnes budova fary), na východní straně je přistavěna oválná kaple sv. Josefa.

Členění interiéru odráží princip tvorby vnitřního prostoru skládáním – jednotlivé prvky skladby jsou od sebe jasně odděleny v klenbě zdvojenými meziklenebními pasy, v obvodovém zdivu pilastry, které nesou úseky kladí, na něž meziklenební pasy dosedají. Pod kopulí obíhá průběžné kladí, pod ním jsou oratoře s konvexně vypnutými poprsněmi. Na severní straně lodi je mohutná zděná kruchta. Loď má sedlovou střechu, nad ústředním prostorem s kupolí je mansardová střecha se sanktusníkem, kaple je kryta nízkou stlačenou bání. Průčelí kostela vytváří monumentální kulisu připomínající architekturu vrcholného baroka.

Kaple sv. Josefa je v interiéru spojena s lodí vysokou arkádou, uplatňuje se však jako svébytný prostor s vlastní architektonickou kompozicí, v zásadě odvozenou od vídeňských vrcholně barokních centrál. Kaple stojí na místě presbyteria gotického kostela, obvodové zdivo zachovává přibližně jeho půdorysný rozvrh.

Interiér kostela i kaple zhodnocuje kvalitní stylově jednotný barokní mobiliář a nástěnné malby – mistrovská práce olomouckého malíře Josefa Ignáce Sadlera z roku 1760, tematicky se vážící k zasvěcení kostela. V konše je vyobrazena Apoteóza Víry, v dalších polích jsou scény vážící se k oslavě třech Božských osob – Vítězný Kristus adorovaný zástupy svatých, Stvořitelské dílo Boha Otce (v kupoli Stvoření andělů) a letniční scéna Seslání sv. Ducha. V kapli je v klenbě výjev Dvanáctiletý Ježíš v chrámě, po obvodu doplněný scénami ze života Svaté rodiny.