Kostel sv. Maří Magdalény stojí v bývalé židovské čtvrti. Přední část kostela se pravděpodobně překrývá s místem, kde stávala ještě v 1. polovině 15. století synagoga. Židé byli nařízením krále vykázáni z města, opuštěná synagoga byla kolem roku 1454 přeměněna na kostelík sv. Maří Magdalény.
Během obléhání Brna Švédy dostali kostelík sv. Maří Magdalény i s přilehlými čtyřmi domy františkáni jako náhradu za svůj klášter před hradbami, který museli opustit. Zbudovali nový kostel a vedle něj vystavěli také klášter s nemocnicí a lékárnou. Kostel projektoval Ondřej Erna a vysvětil 16. 4. 1673 olomoucký biskup Karel II., hrabě z Lichtensteinu-Castelcorna. V roce 1656 žilo v klášteře 55 františkánů (bernardinů), kteří zde měli také řádové učiliště.
Nařízením císaře Josefa II. byl roku 1787 klášter zrušen. Kostel se stal farním (byl jím až do 20. 1. 1914, kdy byla farní správa přenesena k novému kostelu Neposkvrněného Početí Panny Marie na Křenové ulici) a z kláštera se stal sklad pro vojsko. V roce 1852 kostel vyhořel a následně byl přestaven do dnešní podoby.